Vždy se lidé k černochům chovali úplně jinak. Ve skutečnosti je symbolem mnoha pocitů a znamení: smutku a smutku, aristokracie a poustevnictví, prázdnoty a osamělosti, temnoty a něčeho neznámého. Nedá se ale jednoznačně říci, že lidstvu byla tato barva lhostejná. V různých dobách mu byly dány radikálně protichůdné významy. Ale co si kdo může říct, černá je i dnes populární. Proč se to ale stalo a považují to všechny kultury za symbol smutku a smutku?
Tohle není barva!
Pro začátek stojí za to říci, že černá není barva. Například její naprostý opak – bílá – je jen směsí celého spektra a je to absence světla jako takového. Poté, co lidstvo učinilo takový objev, popularita černé klesla na nulu.
Obecně platí, že v minulosti byli lidé vůči černochům trochu ostražití: báli se ho a vyhýbali se mu. Ve skutečnosti to byl symbol zla, smrti, neštěstí.Některé národy si ještě dnes skládají legendy a mýty, podle nichž vznik života a celého světa jako celku nebyl ničím jiným než temnotou, kde nebyl ani začátek, ani konec. A samotná hrůza temnoty pronásledovala lidstvo velmi dlouho, až se konečně naučili rozdělávat oheň.
Ale například ve starém Egyptě se k černochům chovali úplně jinak. Tato barva symbolizovala zemi a plodnost, víru v znovuzrození po lidské smrti.
Čarodějové a další
Středověk a černá barva jsou přímou asociací s čarodějnicemi, čaroději, smutkem a magií. Ale zároveň je to symbol důstojnosti a vysoké morálky.
Ve skutečnosti k nám výraz „černý mág“ přišel přibližně z toho období - středověku. Takových lidí se jen tak nebáli – inspirovali divokou hrůzu, vzbuzovali nenávist a nepřátelství. Velmi často byly jejich domy natřeny tmavou barvou, což naznačovalo, že v tomto domě žije zlo.
Ale radikálně opačný význam byl připisován duchovenstvu, protože to byli kněží, kteří nosili úplně černé oblečení. To přímo odráželo jejich postoj k osamělosti, odloučení od světského a ponoření se do jejich spirituality.
Móda... zamilovala se
Dokonce i nyní mnoho módních návrhářů často říká, že móda je rozmarná dáma. Nikdy ale nepodvádí černocha. První oděvy vyrobené v této konkrétní barvě se staly velmi populárními již v 16. století. Tato vlna se Španělskem přehnala obzvlášť rychle. Navíc ne každý si mohl dovolit černé šaty a saka, protože nákup barviva mohl obyčejného člověka úplně zruinovat, a proto byl považován pouze za úděl velmi bohatých lidí.
Již v 19. století se staly černé látky dostupnější – díky anolinovým barvivům. Pánové se objevují v krásných černobílých oblecích, zatímco dámy nosily tmavé outfity jen v době smutku.
Dynamika 20. století se nikdy nezměnila v černé. A do módy ji přinesla nenapodobitelná mademoiselle Coco. Připomeňme si - malé černé šaty... Tyto šaty se od té doby nestaly méně populárními, ale pouze nabývají na síle a jsou považovány za symbol elegance a ženskosti.
Ale ne všechno je tak jisté
Věděli jste, že v Japonsku nikdy nebyla černá spojována se smutkem a smutkem? Naopak, je symbolem pozitivity, štěstí, úspěšného manželství, pevného zdraví, harmonie a míru. V Číně odráží mužský princip a mezi místními je neuvěřitelně respektován. Ale u některých kmenů Afriky je tato barva symbolem života, protože je spojena se stínem bouřkových mraků, a tedy s deštěm, který je v těchto suchých oblastech tak očekávaný.
S největší pravděpodobností je těžké najít jinou barvu, která by vyvolala tolik kontroverzí a myšlenek jako černá. Obávali se ho, vyhýbali se mu, nosili ho jako módní záležitost nebo nosili ve chvílích smutku a lhostejnosti. Vždy byl tak jiný, ale i dnes ho miluje celý svět. A je zcela nejasné, jaké je jeho hlavní tajemství... Zda je prostě praktický, nebo „umí“ zdůraznit individualitu – to vše zůstane záhadou.